V Amazonu máme mezi neslyšícími dobrou partu, říká Isa, Kosovan žijící v Česku
Najít a udržet si dobré zaměstnání je pro mnohé neslyšící nelehkým úkolem. Isa Bajramaj si navíc musel poradit také s jazykovou bariérou. Před sedmi lety přijel z Kosova do Česka a jeho první kroky jej zavedly do distribučního centra Amazonu. Pracuje tady na pozici, kterou může bezpečně vykonávat i s ohledem na svůj hendikep a na dálku tak pomáhat své rodině.
Stejně jako téměř všichni jeho sourozenci se i Isa narodil zcela bez sluchu. V rodném Kosovu navštěvoval školu pro neslyšící, kde se naučil dorozumívat pomocí znakového jazyka: „Když v roce 1997 začala válka a Jugoslávie se rozdělovala, tak jsem studium přerušil. S celou rodinou jsme utekli do Albánie, kde jsme zůstali půl roku. Poté, co vzniklo samostatné Kosovo, jsem mohl konečně dostudovat a odmaturovat,“ začíná své vyprávění Isa.
Znakovat v češtině se naučil rychle
V roce 2016 se rozhodl odejít do Česka. Nemalou překážkou pro něho byla po příchodu do nové země jazyková bariéra. I znakové jazyky jsou totiž po celém světě různé. „Něco z českého znakového jazyka jsem se naučil ještě před příjezdem do Česka. Zpočátku jsem se zde dorozumíval kombinací obou těchto systémů, a velmi rychle si nový jazyk osvojil. Jakmile těch znakových jazyků posbíráte více, tak se pak další učí snadněji,“ vysvětluje Isa.
Přesto se nějakou dobu potýkal s problémem najít si vhodné zaměstnání, dokud se z internetu nedozvěděl, že v Amazonu mají dveře otevřené i neslyšící: „Domluva a samotný nábor proběhly velmi hladce. Mohl jsem nastoupit prakticky hned a Amazon mi spoustu věcí v tomto ohledu hodně usnadnil,“ pokračuje. V distribučním centru v Dobrovízi od začátku působí na oddělení balení, kde pracují všichni neslyšící pracovníci. Díky práci na jednom stanovišti a speciálnímu označení bílými vestami je jim zabezpečen maximální komfort.
Dle jeho slov se mu práce stala koníčkem a cítí se v ní dobře. „Komunikace s nadřízenými je pro mě o něco složitější, protože nejsem Čech a například neumím číst v češtině,“ popisuje Isa a doplňuje: „U balící stanice jsem si ale nikdy nepřipadal nijak zmatený, a to ani během mých prvních dnů v Amazonu. Svou práci zvládám bez problémů.“ O tom svědčí i jeho nadstandartní výsledky a pravidelné odměny za dobře odvedenou práci.
Díky dobrému platu může pomáhat rodině
Komunikaci mu dále usnadňuje tlumočník, kterého mají neslyšící zaměstnanci na pracovišti k dispozici. Ale také jednotliví manažeři se často sami seznamují se základy znakového jazyka, aby byli schopni se s těmito pracovníky dorozumět alespoň v těch nejdůležitějších sděleních.
Ke svým neslyšícím kolegům na pracovišti je velmi otevřený a nápomocný, vždy jim rád pomůže a poradí. Našel si mezi nimi řadu přátel, kteří jsou mu oporou, zatímco jeho nejbližší zůstali v Kosovu. „Snažím se domů vracet alespoň dvakrát ročně, což ovšem během uplynulých dvou let nebylo kvůli covidu a vládním nařízením možné. Mám již starší rodiče a musím jim pomáhat,“ myslí si Isa. Vrátit se za nimi do Kosova aktuálně neplánuje, protože právě díky stabilnímu zaměstnání je může na dálku nejlépe podporovat. „Dokážu si představit, že už v Česku zůstanu napořád. Už jsem tady sedm let a cítím se tu spokojeně. Mám dobrou práci a jsem zajištěný. To je nejdůležitější,“ uzavírá Isa Bajramaj.